O kávě

Kávová kultura v Indonésii

Káva, tento lahodný nápoj, prožívá neuvěřitelný boom doslova po celém světě. Pochoutka, která byla dříve dopřávána jen některým vyvoleným, začala prostupovat do povědomí širších mas lidstva už minimálně před třemi sty lety. Neuvěřitelnou popularitu ale zažívá až v posledním desetiletí. A to nejen v Evropě nebo Americe, ale i v domovských zemích, kde se káva pěstuje. Jako je například Indonésie.

Přední exportér – Indonésie

Indonésie je bezesporu jedním z předních exportérů kávy na světě. Loni množství vyvezené kávy činilo 700 tisíc tun. Je to neuvěřitelné číslo. Množství kávy, kterou země zásobuje doslova celý svět, však stále narůstá. Ale současně narůstá i spotřeba této kávy uvnitř země. Čím to je?

Vlastní spotřeba ohrožuje vývoz

Dokonalou chuť kávy totiž v posledních letech objevuje hlavně mladá generace. Po celém souostroví vznikají stovky rozličných stylových kaváren, káva plní i sociální sítě, chodí se s ní do práce i do školy. Prostě je všude. Je to styl, je to život, je to neuvěřitelná chuť. Experti odhadují, že nárůst místní obliby popíjení kávy „připravuje“ mezinárodní trh až o čtvrtinu produkce země.

Sama země je tak nyní oblastí, kde se vlastní kávový trh nejrychleji rozvíjí. Není se co divit, že roste i chuť po kvalitě a vyšší produkci.

Indonésie jako historický dodavatel kávy

Indonésie má pěstitelskou tradici kávy nastartovanou již od konce 17. století. Chytrý tah tehdejšího holandského guvernéra, který oblast zásobil prvními zrny, umožnil první vývoz produkce do Evropy v roce 1717. Kávě se na ostrovech daří, protože je zde pro ně jednoduše ideální klima. Od roku 1900 je hlavním druhem zde pěstované kávy robusta. Tvoří až 75 % celkové produkce.

Každá oblast dává kávě vlastní chuť

Díky tomu, že se jednotlivé regiony soustředí na výrobu svých vlastních druhů kávy, na její vlastní zpracování, dodávají tak každému zrnku speciální a místně specifickou chuť. Jáva například nabízí oblíbenou cibetkovou kávu. Káva z Jávy má výrazně lahodnou chuť, postřehnete v ní skořicové tóny i osten po hřebíčku, je to jednoduše ideální káva na espresso.

Obyvatelé Bali zase hodně sázejí na přirozené pěstování, bez zásahů chemikálií. Vzhledem k trochu odlišnému stylu pěstování má zdejší káva skoro až nasládlou chuť s tóny citrusů. Hodí se pro různé typy nápojů a určitě ji nezkazí ani mléko nebo cukr.

Klasicky skvělá arabica

Klasická Indonéská káva arabica má velmi typickou aromaticky silnou a kořeněnou chuť. Není tak kyselá jako stejný druh pěstovaný v jiných částech světa. Pěstuje se v polohách od 600 do 2000 metrů a její výška běžně dosahuje 5 metrů. Arabica je také nejvíce vyhledávanou kávou místních obyvatel.

Popularita však roste nejen mezi mladými

V posledních letech narůstajícího trendu po vlastní spotřebě kávy je pozorováno, že se mimo již zmíněné mladé generace, která často podléhá pouze různým trendům, zapojily i jiné vrstvy. Znát je to na vyšší poptávce po zrnkové kávě oproti dřívější poptávce po levné instantní. Čím to? Rozhodně mnoho lidí různého věku strhla tato doba, svět kolem nás ovlivňuje všechny. Ale je to i tím, že mají zkrátka chuť dopřát si opravdovou kvalitu a rádi si za ni připlatí. Na rozdíl od mládeže, které jde více o styl, servis a selfie z kavárny, si tak opravdu vychutnají všechny tóny a hodnoty lahodné tekutiny. A není se co divit. Indonéská káva je prostě výborná.

Kávová kultura v Brazílii

Káva k Brazílii prostě patří. Brazílie je jejím největším producentem. Brazilci jsou jedněmi z jejích největších konzumentů. Je považována za brazilský národní nápoj. Svou chutí si získala celosvětovou popularitu. A přitom při pití dobrého šálku kávy nikoho ani nenapadne, že kávovník není původní brazilskou plodinou. A že příběh kávy má skoro až špionážní scénář.

Káva nad zlato aneb trocha loupeživé historie

První zmínky o kávě pochází z 6.století z Etiopie. Slávu však získává s nástupem arabského světa, kdy se káva stala jedním z cenných vývozních artiklů. Za vývoz semen hrozily těžké a děsivé tresty. Semena se před exportem znehodnocovala varem a až v 17.století se podařilo holandskému obchodníkovi tajně provézt sazeničky. Ceylon byl jejich první destinací. Sláva kávy nabrala obrátek.

Podobně jako Arabové, tak i Holanďané si své nově nabyté kávovníky pečlivě střežili. Jenže hlad po kávě byl ještě větší. Stačil jeden Francouz, chvilka nepozornosti a francouzský ostrov Martinik získal svůj první kávovník. Tím však příběh nekončí. Ani Francouzi se nehodlali dělit. Jak se dostal kávovník do Brazílie? Brazílie nebyla francouzskou ani holandskou kolonií, proto šance na jeho legální získání byly nulové. Podobně jako v předešlých případech bylo nutné lsti. Stačil šarm jednoho brazilského poručíka a oblouzená manželka guvernéra Francouzské Guyany, která jeho šarmu podlehla. Mise byla ukončena. Poručík se do Brazílie vrátil se semeny kávovníku. Bylo to někdy kolem roku 1730. A největší světový vývozce kávy byl zrozen.

Něco čísel

V současné době produkce brazilských kávových zrn pokrývá kolem 35 % světové produkce kávy. Ve sklizňovém roce 2018/2019 čítala rekordní sklizeň více než 63 milionů žoků. Čtete správně. Produkce kávy se nepočítá na kilogramy, ale na žoky o hmotnosti 60 kg.

kam se káva hlavně vyváží? Do Spojených států americký a Evropská unie – hlavně do Německa a Francie. Prostě národům, které si bez kvalitní kávy nedokáží představit den.

Brazilská káva a pár informací

V Brazílii se pěstuje kvalitnější a více aromatičtější arabika i odolnější, levnější robusta. Kvalitnější káva jde na export, ta méně kvalitní zůstává doma. Arabika tudíž představuje téměř 70 procent brazilského vývozu. To však nebrání tomu, že Brazilci společně s Američany mají největší spotřebu kávy na světě.

A jaká je brazilská káva? Brazilská káva se nevyznačuje extrémy, a proto je tak oblíbená. Je jemná a měkká. Má vyvážený, plný profil, s velmi málo nakyslými podtóny. V chuti i vůni je cítit po čokoládě a oříškách.

Kávová kultura v Brazílii

Brazilská káva dobyla svět, a proto jsou na ni Brazilci právem hrdí a považují ji za národní nápoj. V historii přinesla produkce kávy Brazílii velkou část jejích příjmů. Její domácí oblíbenosti přispívá i fakt, že většina produkce pochází z menších rodinných farem. Pokud tedy něco pěstujete, je pak vaší skoro až povinností to mít i chuťově rád. A podobně jako jejich portugalští bratranci, i Brazilci si užívají doušky kávy ve společné družnosti, kdykoliv a kdekoliv. A stejně jako jiné národy jižního ducha, i oni společnost milují. A posezení u šálku kávy je k tomu úplně ideální.

Kávová kultura v Kolumbii

Kolumbie- země, která vás ohromí nádhernými písčitými plážemi, přátelskými obyvateli a v neposlední řadě skvělou kávou. Víte, jak dlouhou tradici kávová kultura v Kolumbii má, čím se tamější káva vyznačuje nebo kam se vyváží?

Zákaz dovozu kávy? Nevadí!

Káva se do Kolumbie začala dovážet z Venezuely ve druhé polovině sedmnáctého století. Nejdříve se pěstovala pouze v malém množství v okolí města Cúlcuta. To se ovšem změnilo v roce 1821, kdy byl vydán zákon, který dovoz kávy zakazoval. Kolumbijci se jejich oblíbeného nápoje nechtěli vzdát a začali si kávovník pěstovat sami. Velmi brzy se ukázalo, že těmto keřům kolumbijské prostředí zkrátka svědčí. Pěstování kávovníků se brzy rozšířilo téměř po celém území. Počátkem třicátých let devatenáctého století byly zaznamenány první vývozy a první velká plantáž vznikla v roce 1867 v Sasaimě.

Tinto, Tinto

Mohlo by se zdát, že si Kolumbijci díky této dlouhé tradici pěstování kávovníků, potrpí na tu nejkvalitnější kávu. Paradoxně, tomu tak obvykle není.

Ať už si v Kolumbii objednáte nápoj z pouličního stánku, které najdete ve městech na každém rohu, nebo přijmete pozvání od místních obyvatel, nedostanete klasické espresso, ale takzvané tinto. Jedná se o filtrovanou kávu, jejíž hlavní součástí je velká kostka třtinového cukru. Kolumbijci tento nápoj konzumují několikrát denně. Pokud zahlédnou turistu, nenechají si ujít příležitost, pozvat ho šálek kávy radostným zvoláním: „tinto, tinto“. I díky kolumbijské pohostinnosti si na přeslazené tinto každý turista brzy zvykne.

Kouzlo kolumbijské kávy

Kvalitní kolumbijskou kávu můžete poznat již podle výrazného a specifického aroma. Chuť bývá výrazná, příjemná. Pokud je pro vás pití kávy jakýmsi rituálem, jistě byste poznali i tóny hořké čokolády. Nejvíce jsou pěstovány druhy Typica, Bourbon, Tabi, Caturra, Kolumbie, Maragogype a Castillo.

Pravá kolumbijská káva by také měla být jemně nakyslá neboli acidní. Může se stát, že si jeden stejný druh kávy z Kolumbie objednáte v několika různých kavárnách a pokaždé bude chutnat trochu jinak. Není to žádný trik obchodníků. Chuť kolumbijské kávy se může lišit podle plantáže, z které kávová zrna pochází. Pokud si chcete dopřán skutečný kávový požitek, měli byste se zaměřit na kávu z regionů Tolima, Huila, Antioquia nebo Nariño .

Káva a Kolumbie v číslech

Kolumbie se ve vývozu kávy řadí na třetí místo. Zhruba do roku 2000 se držela na místě druhém, ze kterého jí sesadil Vietnam, kde se pěstuje velmi populární druh robusta. Žebříčku kraluje samozřejmě Brazílie.

Kávový průmysl živí v této jihoamerické zemi přes dva miliony lidí. Ze zhruba 669 000 farem se ročně vyveze do světa 11 900 000 pytlů, a to jediný váží 60 kilo. Farmáři jsou ovšem obvykle starší muži, kterým je přes padesát let. Mladí dávají přednost bydlení a pracovním příležitostem ve větších městech.

Ať už si kávu dopřáváte několikrát za den nebo jednou za čas v kavárně, kolumbijskou kávu si zamilujete, pokud máte rádi výraznou chuť s nádechem hořké čokolády. 

Kávová kultura v Etiopii

Africká země – Etiopie se právem označuje jako kolébka kávy. Místní obyvatelé zde kávu přece objevili a začali ji i dále zpracovávat. Obyvatelé Etiopie kávu považovali za své národní bohatství a stejně tomu tak je dosud. To zejména díky etiopanům si každé ráno můžete dopřávat svůj oblíbený šálek kávy.

Ačkoliv se kávovníky v Etiopii vyskytovaly již dříve, a sice v podobě divoce množených kávových stromů, oficiální pěstování a konzumování kávy jako nápoje zde začalo až kolem 9. století. V minulosti se zde kávové bobule i žvýkaly stejně jako čaj a sloužily jako povzbuzující prostředek zejména pro mnichy.

Největší vývozce arabiky v Africe

Etiopská káva se stala známou po celém světě, a to zejména díky své neodolatelné chuti i vůni. V Etiopii se stala známou především díky tomu, že zde započala historie kávy. Kávovníkům se zde dosud velice daří, a proto se Etiopie stala největším vývozcem arabiky v Africe  . Pěstování kávovníků se zde v největší míře věnují malé farmy a farmáři. V Etiopii se pěstováním kávy živí zhruba celá sedmina obyvatelstva. Káva se odsud vyváží téměř do celého světa – především do Německa, Japonska, Francie.

Pití kávy jako rituál

Etiopie se již delší dobu řadí na 6. místo světového žebříčku v produkci kávy. V průměru se zde vyprodukuje až 4 miliony pytlů kávy ročně. Důležité je zmínit, že až 50 % kávy slouží ke spotřebě již v Etiopii. Pití kávy zde označují za jakýsi rituál, jenž spojuje různé etnické skupiny. Etiopané se jeví jako velmi pohostinní lidé, jenž se nikdy nebudou bát vás jen tak pozvat k sobě domů na kávu. Avšak pozor! Jestli nemáte rádi velice silnou kávu, pozvání na kávu raději odmítněte. Domorodci připravují výbornou kávu, ale poněkud dost silnou.

Chutě podle oblastí, odkud pochází

Co se týká chutí a aromat etiopských káv, tyto jsou různé, a sice v závislosti na lokalitě jejich pěstování. Chuť může být ovlivněna i změnami počasí, avšak základní rysy kávy zůstávají stejné. Narazit zde lze na silně aromatické chutě, avšak i lehké, ovocné, kyselejší a další. Káva se v Etiopii pěstuje zejména v horských oblastech, a to například v oblasti Jima, Limu a Djimmah, Sidamo, Yiargacheffe, Harar a dalších.

Sidamo – královna etiopských káv

Plantáže v jihozápadní Etiopii jsou domovem královny etiopských káv – kávy Sidamo. Její vzhled není nijak okouzlující, ba naopak. Jednotlivá zrnka kávy jsou malá a zbarvená spíše do šedivé barvy. Avšak jemná a neobyčejná chuť kávy Sidamo učaruje snad každému. Ovocné tóny, nádech čokolády a vinné révy, lehká a jemná chuť. To je nejžádanější káva Etiopie – Sidamo.

Yirgacheffe – alternativa kávy Sidamo

Vyniká výrazným jasmínovým a květinovým aroma. Právem se řadí mezi jedny z nejuznávanějších etiopských káv. Nejen, že se pyšní svou příjemnou nasládlou chutí ovoce a koření, ale také příjemnou cenou za ni.

Kávová kultura v Hondurasu

Mezi Pacifikem a Atlantickým oceánem leží zemička Honduras, která je rozlohou i počtem obyvatelstva nápadně podobná České republice. Většinu Honduraského exportu tvoří zemědělské produkty – mořské plody, palmový olej, banány, nás však nejvíc zajímá káva, o které si povíme spoustu zajímavostí.

Troška z historie

Píše se rok 1801 a my nacházíme první zmínky o kávovníku v Honduraských úředních záznamech. Není úplně jisté odkud se zde kávovníky vzaly, avšak převládá zde názor, že dorazily z Kostariky společně s Palestinskými obchodníky, kteří je zasadili ve městě Olancho, které se tak stalo prvním centrem kávy.

Rok 1804 – „Káva z Hondurasu je stejně kvalitní jako moka“ toto stálo v dopise, který poslal do své vlasti Španělský koloniální guvernér don Ramon de Anguiano.

Poznámka autora: Moka je káva pocházející z Jemenu, která byla na přelomu 18 a 19 století měřítkem kvality)

Od druhé poloviny 19 století dochází k první větší vlně pěstování Honduraské kávy. Pěstovalo se zde okolo 2000000 kg, export však tvořil jen 10 % objemu a probíhal prostřednictvím přístavu v sousedním El Salvadoru.

Na počátku 20 století dominovalo v Hondurasu pěstování jiných plodin převážně banánů.

V roce 1928 činil export kávy 23400000 kg.

V roce 1959 byl export 153000000 kg.

Nastal rok 1998, kdy celou zemi zdevastoval hurikán Mitch při kterém přišlo o domov a živobytí až 20% populace, avšak z hlediska kávy zažívá Honduras již druhý boom v pořadí. Produkce kávy se zečtyřnásobila a je zde hlavním vývozním artiklem. Přispívá více nežli 3 % k národnímu HDP a dokonce o 400 mil. dolarů trumfnula banány.

Kde se káva pěstuje?

Káva se pěstuje na malých farmách o průměrné velikosti 50 ha. Nadmořská výška zde je od 300 do 500 m.n.m.

Díky blízké džungli, která sebou přináší vlhké ovzduší a deštivé počasí se zde káva zpracovává pomocí náročných postupů.

Oblasti pěstování kávy v Hondurasu jsou: Copán, Marcala-Montecillos, Opalca, Agalta Tropical, Comayagua a El Paraíso

Chuť

Chuť Honduraské kávy je velice rozmanitá. Najdeme zde nakyslé druhy, měkké i plné chuti nebo druhy které chutnají po ořechu, karamelu, čokoládě a ovoci.

Vývoz Honduraské kávy

Dříve byla Honduraská káva přeprodávána do Guatemaly, kde se díky dobré pověsti kávy Guatemala prodávala za vyšší cenu.

Dnes si však díky kvalitě kávy a podpoře vlády, Honduras svou kávu exportuje do celého světa sám.

Honduraská káva dnes

Průměrná produkce Honduraské kávy je 360 000 tun ročně a byla vyhlášena 7. nejlepší kávou světové top desítky.

Pár slov na závěr: Nejen že je Honduraská káva a její Historie velmi zajímavá, ale díky vyššímu obsahu kofeinu vás jistě „nakopne“ a dodá vám tolik potřebnou energii v této hektické době. Díky rozmanitosti chuti Honduraské kávy a spoustě druhů si jí jistě oblíbí každý milovník dobré kávy. Však vyzkoušejte sami 😊.

Kávová kultura v Indii

Indii má asi většina z nás spojenou především s čajem, který se tu ve velkém pěstuje i popíjí. To ale neznamená, že indická kultura není také kulturou kávy! Věděli jste například, že je Indie pátým největším producentem kávy na světě? Pojďme se společně vydat na malý výlet za tímto lahodným nápojem do země, která nás Evropany nepřestává fascinovat.

Pěstování kávy patrně nemá v Indii tak dlouhou tradici jako jinde na světě – první plantáž zde byla založena až kolem roku 1840, a sice v provincii Karnataka. Legendy jsou ale jiného názoru – vypráví se totiž, že úplně první kávovníky vyrostly v Indii už v 16. století díky súfijci Baba Budanovi. Ten údajně během své pouti do Mekky ochutnal kávu a oblíbil si ji natolik, že z Jemenu do domovské Karnataky propašoval sedm zrnek kávy a úspěšně z nich vypěstoval rostliny kávovníku. Ať už to bylo jakkoliv, centrum produkce kávy se soustředilo na jih, kde jsou pro plodinu nejlepší podmínky. Káva byla pro Indy odjakživa vývozním artiklem, k exportu byla určena drtivá většina produkce. Ne že by to někomu vadilo – Indové o konzumaci kávy zrovna dvakrát nestáli…

Kávový boom

V posledních letech ale nastal obrat a káva se v Indii stala oblíbeným nápojem. Jak to? Řekněme, že se tamější obyvatelé snaží sledovat evropské a americké trendy, a jelikož káva v kelímku s sebou a napěněné latté ve vysoké skleničce dominují sociálním sítím, jsou ve větších indických městech zakládány a hojně navštěvovány kavárny, na jaké jsme zvyklí u nás. Kulturní ovlivňování je v případě Indie a Západu oboustranné – Indové si po našem vzoru oblíbili kávu, my zase objevujeme kořeněný čaj s mlékem, označovaný jako chia latté nebo yogi tea. A vychutnáváme si jej ve stylových čajovnách provoněných exotickými vonnými tyčinkami a vodními dýmkami.

Abychom ale uvedli věci na pravou míru – ve dvou jižních provinciích (Tamil Nadu a Karnataka) je kávová kultura mnohem starší a autentická, sahající do doby vzniku prvních kávových plantáží. V tamních městech spíše než na kavárny evropského stylu narazíte na pouliční stánky nebo malé obchůdky prodávající kaapi – nápoj z kávy připravený tradičním jihoindickým způsobem. Vroucí našlehané mléko se smíchá s přefiltrovaným výluhem z mleté kávy a cukrem a podává se nejlépe v kovovém kelímku doplněném mističkou. Konzument si pak kávu přelévá z kelímku do mističky tak dlouho, dokud se nápoj nezchladí na požádanou teplotu.

Několik faktů na závěr

Kromě Tamil Nadu a Karnataky se indická káva (Arabica a Robusta) pěstuje ještě v provincii Kerala. Tyto oblasti jsou bohaté na monzunové deště a kávovníky jsou pěstovány převážně ve stínu. To má za následek specifickou chuť indické kávy – je sladká, jsou v ní výrazné zemité tóny, někdy může připomínat chuť čokolády, hřebíčku nebo kardamomu. Téměř 80 % veškeré vyprodukované kávy je určeno pro export, a to, převážně přes Suezský průplav, do Itálie, Německa, Ruska, Španělska, Belgie, Slovinska, USA, Japonska, Řecka, Nizozemí a Francie. Indická káva se ale dá koupit i u nás a rozhodně stojí za ochutnání.

Kávová kultura v Mexiku

Kávová kultura

Mexiko patří mezi největší vývozce kávy na světě. Ta se tu pěstuje na malých plantážích na jihu země, které vlastní zejména domorodé obyvatelstvo. Nejvíc plantáží byste našli ve státech Chiapas a Oaxaca, jenž jsou zároveň nejchudší. Místní zemědělci nepoužívají žádnou chemii, proto se země může pyšnit titulem největší producent organické kávy. Na jejím vývozu je finančně závislé půl milionu rodin. Dříve patřila mexická káva spíše mezi levnější, nyní však zemědělci kladou důraz na kvalitu než na kvantitu, a proto se její chuť výrazně zlepšila.

Jak se káva do Mexika dostala, aneb trocha historie

Káva se v zemi objevila poměrně později a to koncem 18.století, kdy ji sem přivezli Španělé z Kuby a Dominikánské republiky. Pěstování pro komerční účely však začalo až o několik desetiletí později. Rozsáhlá ložiska minerálů jako je zlato a stříbro zapříčinila, že bylo zemědělství dlouhou dobu velmi opomíjeno. Díky tomu si však drobní pěstitelé byli schopni udržet své plantáže, na kterých dnes kávu pěstují.

Obrat nastal po mexické revoluci, kdy domorodci začali investovat do pěstování kávy. Nové zákony práce osvobodily mnoho ,,nevolníků“, kteří pracovali na plantážích. Ti tedy přinášeli své cenné zkušenosti, které mohli ihned aplikovat. Roku 1973 dokonce vznikl INMECAFE, který podporoval a sdružoval pěstitele. Institut však v 90.letech ukončil svou činnost, protože zemí proběhlo mnoho reforem a hlavně škrtů ve státním rozpočtu.

Trh doslova zaplavila lépe dostupná a levnější káva z Brazílie, což mělo pro zemědělce naprosto devastující následky. Kávoví makléři (nazývaní také jako kojoti) začali využívat nedostupnost farem i neinformovanosti plantážníků o aktuální ceně kávy, ale i dopravy. Postupem času začala alespoň vznikat malá zemědělská družstva, která lépe sdílí informace o úrodě i cenách mezi zemědělci. Tzv. kojoti však bohužel nevymizeli a fungují do dnes.

Fakta o mexické kávě

Káva se vyznačuje většími zrny, proto je nejčastěji používána do espresso směsí, avšak začíná si získávat i milovníky alternativních příprav kávy. Nejběžnější odrůdou je Arabica (90%) a malé množství Robusty (10%).

Při pěstování v nížinách se vyznačovala nepříliš výraznými čokoládovými a oříškovými tóny. Nyní si však můžete pochutnat na sladké chuti čokolády a karamelu s citronovo-jablečnou kyselostí.

Nejvíce plantáží najdeme v oblastech Chiapas, Oaxaca, Puebla a Veracruz, na nichž probíhá sklizeň od listopadu do března. Jejich rozloha se pohybuje okolo 25 hektarů půdy. Ročně se tu sklidí zhruba 3,8 milionu žoků kávy. Poptávka po kávě v samotném Mexiku není tak velká, proto většinu své sklizně exportuje do Spojených států amerických, které však nepatří mezi největší spotřebitele. Těmi se pyšní Severské země jako např. Norsko či Švédsko, jenž v průměru na osobu spotřebují 11kg ročně.

Vietnamská káva – kondenzované mléko nebo žloutek

Ještě do nedávna byl Vietnam spojován především s krutou válkou. Nyní už si tuto zemi čím dál tím více lidí spojuje s kávou. Není divu, vždyť Vietnam je druhým největším vývozcem tohoto povzbuzujícího nápoje na světě (po Brazílii). Ale proč tomu tak je?

Jak to všechno začalo

Jak se do Vietnamu káva dostala? Inu, s přistěhovalci. Byli to Francouzi, kteří ji sem v 19. století při kolonizaci dovezli. Vcelku brzy se přišlo na to, že místní klimatické podmínky se pro pěstování kávovníků skvěle hodí, a to především v jižní části Vietnamu, konkrétně v Centrální Vysočině, kde je ideální nadmořská výšky. Postupem času se plantáže rozrostly do šíře a věhlas Vietnamské kávové kultury byl započat. Cesta k dobré kávě ale byla poněkud trnitá. Jako každý nový zvyk, i pěstování kávy muselo projít pár slepými uličkami, než Vietnamci přišli na to, co keřům prospívá a co naopak škodí.

Jaký druh tam pěstují

Robusta – na přes devadesáti procentech plantáží se pěstuje právě tento druh kávy. Kromě ní taky Arabica a Libérie. Přičemž Robusta je nejoblíbenější. Nejspíš proto, že má nejvíce kofeinu (2x více kofeinu než Arabica) a zároveň i nejvíce tělu prospěšných látek, jako jsou antioxidanty. Když se jí napijete, vydržíte pracovat s plným nasazením zas o pár hodin déle. A přesně o to tady jde. Vietnamci tuší, že přes historické trampoty mají na ekonomice země co dohánět, a tudíž pracují více, než kterékoli jiné asijské státy. Už jste někdy slyšeli slovní spojení „líný jako Vietnamec“? Já také ne. Nemůže za to náhodou i jejich kávová kultura? To je na zvážení každého. Pravdou je, že druhu Robusta více vyhovuje Vietnamské podnebí a půdní druh. Tato odrůda není tak náročná, je snadnější na pěstování, než například Arabica, proto ji mají Vietnamci v takové oblibě.

Každopádně se káva stala pro Vietnam nejcennějším vývozním artiklem.

Jak vypadá a chutná Vietnamská káva

Nejčastěji se dělá z druhu Robusta, proto je hořká a nakyslá. Vietnamská káva je silná, dalo by se říci, že opravdu hodně koncentrovaná.  Je to hlavně tím, že se připravuje pomocí odkapávacího filtru, ve kterém káva stráví značně delší dobu, než je tomu při jiných způsobech přípravy kávy.

Je libo kávu s kondenzovaným mlékem?

Vzhledem k tomu, že nebylo snadné sehnat čerstvé mléko, vypěstovali si místní zajímavý zvyk pít ji s mlékem kondenzovaným. Takže je sladká, hodně sladká. Díky tomu vznikla tradiční „Vietnamská káva“ v podobě sklenky, do které je nejprve slito kafe, a to pak přelito hustým kondenzovaným mlékem. To zanechá v tmavé kávě krémovou stopu a na dně vytvoří na palec mocnou vrstvu sladkého a tučného blaha. Nápoj se tak stává vydatným a posiluje ducha i tělo v průběhu celého pracovního dne. Nejlepší je, že Vietnamci pijí kafe nejraději z tlustostěnných skleniček, které sice nemají ouško, ale zato můžete pozorovat pozvolna se prolínající vrstvy dvou kontrastních barev. Když navíc v horkém parném létě přidáte navrch kostky ledu, jedná se o nedostižně první volbu osvěžení všech místních i turistů.

Je libo kávu s vejcem, jogurtem nebo ovocem?

I tak ji Vietnamci dovedou pít. Vyšlehají kondenzované mléko se žloutkem, pokryjí jím kávu a mlsně se nad touto pochoutkou olizují. Nebo k ní přimísí jogurt. Anebo ovoce … hm, to už zní skoro jako příchutě zmrzliny, ne? 

Bonus na závěr – Kopi Luwak

Specialitou je tato už světoznámá „značka“. Vyrábí se z kávových zrn, která prošla zažívacím traktem malého savce – cibetkovité šelmy ovíječ skvrnitý). Žaludeční šťávy a průchod střevy dodají kávě specifickou chuť, která okouzlila milionáře po celém světě. Buďto je ta káva vážně tak dobrá, nebo stačí fakt, že je vzácná a drahá. Už jste ji zkoušeli?