Bezkofeinová káva, liší se chuťově?

Víte, že kávu bez kofeinu svět zná již od roku 1905? Tento vynález si nechal patentovat Němec Ludwig Roselius. Nejednalo se však o vědce, který by vynálezu bezkofeinové kávy obětoval roky života, nýbrž o obchodníka. Jednou se jeho náklad kávových zrn omylem namočil do mořské vody. Výsledná káva ztratila chuť, ale také téměř všechen kofein. Přestože díky této náhodě známe kávu bez kofeinu přes sto let, drží se jí spousta polopravd a mýtů. Co je tedy bezkofeinová káva skutečně zač? 

JAK SE ZBAVIT KOFEINU?

Kávové náhražky, neboli kávoviny, nejsou bezkofeinovou kávou. Sice kofein skutečně neobsahují, nicméně se ani nevyrábí z kávových zrn. Bezkofeinovou kávou můžeme nazývat pouze produkt z kávových zrn zbavený téměř veškerého kofeinu. Proč téměř? I po složitých procesech v zrnech malé množství kofeinu zůstává. Ve Spojených státech se ze zrn musí extrahovat 97% původní hodnoty kofeinu. V Evropě se smí prodávat jako bezkofeinová káva pouze ta, která nemá podíl kofeinu v zrnu větší než 0,1%.

K eliminaci kofeinu se užívá třech různých cest. Jedná se o Evropský proces, ve kterém dekofeinizace probíhá na bázi rozpouštědla a o proces Švýcarský, kde se žádné chemické látky nepoužívají. U levnějších kávových zrn a u velkého objemu se používá metoda s oxidem uhličitým, na který se pod vysokým tlakem a vysoké teplotě kofein naváže.

Při Evropském procesu se nepražená zrna nejprve vloží do vody, poté co se rozevřou, se namáčí do organického rozpouštědla, obvykle se užívá methylenchlorid. Ten má za úkol kofein vstřebat. Potom se zrna znovu propláchnou ve vodě a vysuší. Káva poté může mít mírný „chemický ocas“. Při Švýcarském procesu (Swiss Water Process-SWP) se káva louhuje v horké vodě a extrakt se dále zbavuje kofeinu tím, že se cedí přes filtry s aktivním uhlím. Do tohoto výluhu zbaveného kofeinu se znovu vloží kávová zrna a tak se jim vrátí chuť a aroma. Pochopitelně zde nehrozí riziko chemické příchutě, ale káva zase může být slabá a nevýrazná.

Více se používá proces evropský, avšak švýcarský jde velmi rychle dopředu a i kvalita chuti takové kávy stále stoupá.

BEZKOFEINOVÁ KÁVA JAKO ZDRAVOTNÍ RIZIKO? 

Lidé s vysokým krevním tlakem, kardiaci či těhotné ženy kávu bez kofeinu vyhledávají právě kvůli zdraví. Na druhou stranu se o bezkofeinové kávě často můžete dočíst, že je vysoce škodlivá. Jak to je? 

Pokud se jedná o metodu s oxidem uhličitým nebo o Švýcarský proces, žádné zdravotní komplikace nehrozí. U postupů, kde se používá chemie se názory odborníků rozcházejí. Avšak většina se shoduje, že malé množství nacházející se v kávě, nebezpečné není. 

POZNÁTE ROZDÍL? 

Liší se tedy káva s kofeinem od té bez? Zdá se, že na tuhle otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Kávoví experti se shodují na tom, že kávu bez kofeinu lze poznat vždy, protože má slabší a poněkud „vodnatou“ chuť. Ovšem spousta kavárníků proti tomu staví názor, že dnes již jsou metody pro eliminaci kofeinu tak propracované, že rozdíl poznat není, a to dokonce i v případě Švýcarského vodního procesu, který je čím dál více vyhledáván pro absenci chemie.

Názor si musíte udělat sami, ale některé kavárny vám k tomu dnes mohou pomoci. Nabízí totiž testovací balíček, kde můžete kávu s kofeinem od bezkofeinové zkusit rozlišit. 

Každopádně, po stránce složení a účinků na zdraví, vědci zatím žádné větší rozdíly mezi kávou s kofeinem a bez něj neprokázali.

KÁVA BEZ KOFEINU VE SVĚTĚ

Káva bez kofeinu tvoří přibližně 10% z celkové spotřeby. Avšak popularita bezkofeinových nápojů ve světě stále roste. Podle průzkumů tomu minimálně do roku 2025 nebude jinak. Ovšem v některých zemích káva bez kofeinu příliš populární není, například ve Španělsku. Naopak v Americe tyto nápoje začínají střídat klasickou kávu. Dopřávají si ji zejména mileniálové. České republiky se tento fenomén dotkl zatím jen letmo. Přesto si můžeme bezkofeinovou kávu objednat v kavárnách již obvykle i v menších městech.